Účto Voršilka

Opletalova 1535/4
110 00 Praha 1
• • •
t: 776 053 934
e: info@ucto-vorsilka.cz



Ekonomický systém
POHODA


(c) 2014
Design: Branický grafický ateliér
a Tvorba INTERNETOvých stránek

Zdanění příjmů z fotbalu


Datum: 5. září 2017

Autor: Bc. Jiří Voršilka, Praha
Přiznám se, že mám jiné zájmy než fotbal. Tím asi některé lidi nepotěším, protože fotbal je v České republice velmi populární. V posledních letech mě ale v souvislosti s fotbalem zaujaly dva příspěvky, které byly značně zaměřené na praxi a odnese si z nich něco i člověk, který pracuje mimo můj obor.


Prvním příspěvkem je diskuse Koordinačního výboru, tedy Generálního finančního ředitelství a Komory daňových poradců, o zdaňování příjmů fotbalových rozhodčích.

Hned na začátku se člověk může podívat do zákulisí závodního fotbalu, konkrétně jaké soutěže je možno hrát na národní úrovni. Na tom mě zaujal zejména fakt, že ve fotbale je mnohem více tříd než například v šachových soutěžích družstev.

Fotbalový rozhodčí smí vykonávat svoji činnost na základě dohody o provedení práce nebo živnostenského oprávnění. Dále může jít o nezávislou činnost (což není podnikání, ale jiná samostatná činnost, a také se to zdaňuje podle §7).

Jedná-li se o příležitostnou činnost, zdaňují se příjmy podle § 10. To ale ve fotbale není příliš běžné.

Příjmy fotbalového rozhodčího ale podle GFŘ nejsou v žádném případě funkčním požitkem, protože činnost rozhodčího sama o sobě nezakládá členství v daném sportovním klubu.

Fotbalový rozhodčí má kromě odměny za svoji činnost dle sazebníku nárok také na proplacení dopravného za použití motorového vozidla. Dopravné je osvobozeno od daně ze závislé činnosti v případě zaměstnání rozhodčího na dohodu o provedení práce a sjednání dopravného v této smlouvě.

Dohodu o provedení práce neuzavírá s rozhodčím fotbalový klub, ale Fotbalová asociace České republiky. Z tohoto důvodu není tento pracovněprávní vztah v rozporu s dobrými mravy, protože nezávislost rozhodčího není narušena.

Jestliže rozhodčí provozuje svoji činnost na základě živnostenského oprávnění, je nejvhodnější živností Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování tělovýchovné činnosti. Podle stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu i Generálního finančního ředitelství ale činnost rozhodčího není živností, takže je vhodnější ji považovat spíše za nezávislou činnost.

Druhým příspěvkem je judikát č.j. 6 Afs 278/2016, ve kterém se profesionální fotbalista ubránil doměření daně z příjmů fyzických osob. V této kauze se řešilo, zda fotbalista může uplatnit výdajový paušál 60% za příjmy z živnosti nebo pouze 40% jako činnost profesionálního sportovce.

Podle názoru finanční správy neprovozoval fotbalista svoji činnost samostatně, protože jeho pracovní život v plném rozsahu organizoval klub a znemožňoval mu jinou výdělečnou činnost bez výslovného souhlasu. Fotbalista také nevykonával činnost vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, protože fotbal je na rozdíl například od tenisu čistě kolektivní sport.

V kasační stížnosti argumentoval fotbalista nekonzistentností, kdy finanční správa jeho činnost na jednu stranu neuznala jako samostatnou, ale na druhou stranu ji zařadila pod nezávislou činnost. Také tvrdil například to, že obsahová náplň výše zmíněné živnosti nerozlišuje mezi individuálním a kolektivním sportem.

Pokud jde o výkon činnosti vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, žalobce uvádí, že smlouva k ničemu výslovně sportovce nenutí, pouze mu ukládá určité finanční sankce v případě porušení povinností. Pokud tedy fotbalista je ochoten smířit se se sankcemi, může určitou svoji povinnost porušit bez omezení. Hráč je také za svůj výkon odpovědný sám.

Nejvyšší správní soud připustil, že samostatnost činnosti daného fotbalisty je oslabena. Nebyla však zcela potlačena. Proto kasační stížnost uznal.

Myslím si, že toto téma je velmi zajímavé a stojí za to zjistit si o něm více.