Účto Voršilka

Opletalova 1535/4
110 00 Praha 1
• • •
t: 776 053 934
e: info@ucto-vorsilka.cz



Ekonomický systém
POHODA


(c) 2014
Design: Branický grafický ateliér
a Tvorba INTERNETOvých stránek

Problematika Švarc systému


Datum: 3. července 2017

Autor: Bc. Jiří Voršilka, Praha

O Švarc systém jsem se živě zajímal již před maturitou, ačkoli jsem nestudoval obchodní akademii, ale gymnázium. Šlo o jedno z mála témat zmíněných v týdeníku Ekonom, kterým jsem tenkrát rozuměl.


Obecně platí, že Švarc systém je právní vztah, kdy fyzická osoba pracuje na živnostenský list za nápadně podobných podmínek, jako kdyby byla zaměstnaná. Vzdává se tedy ochrany zákoníku práce. Může ale uplatňovat v dnešní době velmi výhodné výdajové paušály a platí si sama zdravotní a sociální pojištění, a to z nižšího vyměřovacího základu než zaměstnanec se stejným příjmem. Z obou těchto důvodů je Švarc systém velmi nevítaný, zejména u levicových vlád.

Co je a co není Švarc systém? Toto téma je pro naši účetní firmu velmi citlivé, jelikož sama nabízí poskytování účetních služeb na pracovišti klienta, například za účelem náhrady účetní, která je nepřítomná z důvodu nemoci, dovolené apod. Nemůžu být v takovém případě také obviněn ze Švarc systému, budu-li služby poskytovat osobně a ne prostřednictvím vlastních zaměstnanců?

Osobně si myslím, že nikoli. Už jenom proto, že vždycky budu poskytovat účetní služby více zákazníkům. Navíc jako poměrně zkušený odborník nebudu pravděpodobně u takového klienta podřízený, ale zcela rovnocenný partner a spolupracovník.

Existují ale situace, kdy OSVČ skutečně poskytuje určité služby pouze jedné organizaci vztah se „zákazníkem“ funguje do značné míry na principu nadřízenosti a podřízenosti. Tam je již situace složitější.

Problematice Švarc Systému se věnuje celá řada judikátů. V tomto článku zmíním dva, které se týkají oborů, ve kterých OSVČ běžně poskytují služby pouze jednomu odběrateli: zprostředkování obchodu a stavební práce.

První judikát má spisovou značku 6 Afs 85/2014 – 39. Externí obchodní zástupkyně v něm žaluje Odvolací finanční ředitelství za doměření daně ze závislé činnosti kvůli tomu, že vztah s odběratelem byl podle něj pracovněprávní a šlo o závislou práci.

Nejvyšší správní soud ale uznal argument, že obchodní zástupkyně sice dodržovala pevnou pracovní dobu a pracovala pouze pro jednoho odběratele, ale měla ve své práci značnou autonomii. Například si sama vybírala zákazníky, které obslouží. Proto zmíněné rozhodnutí vrátil Finančnímu ředitelství v Brně k dalšímu řízení.

Podobně dopadl judikát č.j. 2 Afs 62/2004. Vzhledem k tomu, že stavebnictví je sezónní obor, subdodavatelé fakturovali stavební společnosti každý měsíc úplně jinou částku a v některých měsících dokonce vůbec nic. Z tohoto důvodu soud uznal, že činnost byla do značné míry nezávislá.

Tyto judikáty jsou závazné pro obdobné případy, proto je pro zmíněné obory důležité je znát. Určitě stojí za zmínku ve sporech se správci daně.

Myslím si, že boj proti Švarc systému jako takovému je nesmyslný. Podle mého názoru je člověk pro stát i společnost prospěšnější, když pracuje Švarc systémem, než když nepracuje vůbec, ačkoli k tomu prokazatelně nemá zdravotní ani jiné vážné důvody.

Na druhou stranu by umožnění větší smluvní volnosti ale mělo být doprovázeno zlepšováním právního vědomí Čechů, aby si člověk před podpisem smlouvy o spolupráci smlouvu řádně přečetl a poznal, že možná není úplně výhodná.