Účto Voršilka

Opletalova 1535/4
110 00 Praha 1
• • •
t: 776 053 934
e: info@ucto-vorsilka.cz



Ekonomický systém
POHODA


(c) 2014
Design: Branický grafický ateliér
a Tvorba INTERNETOvých stránek

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením


Datum: 29. března 2017

Autor: Bc. Jiří Voršilka, Praha   
Pro osoby se zdravotním pojištěním je často velmi složité získat stabilní zaměstnání, neboť mnoho zaměstnavatelů má proti nim předsudky. Stát se proto snaží různými způsoby zaměstnavatele motivovat k podpoře těchto osob. Využívá jak pozitivní, tak i negativní motivaci.


Tuto problematiku řeší zákon o zaměstnanosti. Osobu se zdravotním postižením definuje jako invalidního důchodce, osobu zdravotně znevýhodněnou a osobu, která přišla o status invalidního důchodce v předchozích 12 měsících.

   V úřední komunikaci se v dnešní době používají pojmy invalidita I., II. nebo III. stupně. V běžné konverzaci jsou ale zachovány dřívější pojmy „částečná nebo plná invalidita“.

   Každá podnikatelská i nepodnikatelská organizace s více než 25 zaměstnanci má podle zákona o zaměstnanosti povinnost podporovat osoby se zdravotním postižením, a to těmito třemi způsoby:

   Prvním způsobem je zaměstnávání minimálně 4% osob se zdravotním postižením, ne však na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Osoba s těžším zdravotním postižením (invalidní ve III. stupni) se započítává pro tyto účely třikrát.

   Druhou možností je odebírat výrobky a služby od zaměstnavatelů, které zaměstnávají více než 50% osob se zdravotním postižením, nebo zdravotně postižených OSVČ. Poměr hodnoty odebraných produktů od těchto osob bez DPH a sedminásobku průměrné měsíční mzdy za první tři čtvrtletí daného roku udává koeficient splnění této povinnosti. Organizace například takto „zaměstnala“ 5 osob se zdravotním postižením, pokud koeficient vyjde jako 5,41.

   Samozřejmě ale platí, že tímto způsobem lze splnit povinnost pouze do výše skutečného přepočteného počtu zaměstnanců se zdravotním postižením v dané organizaci. A OSVČ bez zaměstnanců se pro tyto účely počítá pouze jako jedna osoba.

   Plnění od těchto zaměstnavatelů je třeba evidovat, aby nemohlo docházet ke zneužívání.

   Zaměstnavatel může také odvést 2,5násobek průměrné mzdy do státního rozpočtu, konkrétně na účet krajského úřadu práce. Tento odvod je splatný do 15. února následujícího roku a v případě nesplnění jej vymáhá celní úřad.

   Všechny tři způsoby lze libovolně kombinovat.

   Stát ale motivuje k zaměstnávání osob se zdravotním postižením také různými úlevami. Například těmi daňovými, kdy za každou osobu se zdravotním postižením má poplatník daně z příjmů nárok na slevu na dani ve výši 18.000,- Kč a za osobu s těžším zdravotním postižením může uplatnit slevu ve výši 60.000,- Kč.

   Zaměstnavatel může také čerpat různé dotace od úřadu práce na zaměstnávání osob se zdravotním postižením, například příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa, příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů nebo proplacení nákladů na pracovní rehabilitaci. Neziskové organizace nabízí institut podporovaného zaměstnání.

   Je tedy zřejmé, že pokud má osoba se zdravotním postižením chuť pracovat a nepožaduje nepřiměřené úlevy, nejen z výše uvedených důvodů se vyplatí ji zaměstnávat.