Účto Voršilka

Opletalova 1535/4
110 00 Praha 1
• • •
t: 776 053 934
e: info@ucto-vorsilka.cz



Ekonomický systém
POHODA


(c) 2014
Design: Branický grafický ateliér
a Tvorba INTERNETOvých stránek

Uplatňování výdajů procentem z příjmů


Datum: 9. ledna 2017

Autor: Bc. Jiří Voršilka, Praha
Již od roku 1993 mohou OSVČ uplatňovat výdaje paušálem, a tudíž nemusí evidovat skutečné výdaje a prokazovat je pomocí stvrzenek, přijatých faktur apod.


Zejména mladší lidé si možná ale již nepamatují, že v minulosti tato možnost nebyla tak velkorysá jako v současné době. Až do roku 2005 mohla OSVČ uplatnit pouze 50% z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství (dále jen zemědělství), 30% z příjmů z autorských práv, 25% z příjmů z podnikání (kromě zemědělství) a 20% z nájmu zdaňovaného podle § 9 zákona o daních z příjmů (nejde o podnikání).

V roce 2006 byly paušální výdaje zvýšeny na 80% z příjmů ze zemědělství, 60% z příjmů z řemeslných živností, 50% z příjmů z neřemeslných živností, 40% z příjmů z jiného podnikání a jiné SVČ a 30% příjmů z pronájmu.

Paušální výdaje z příjmů ze zemědělství mohl vždy uplatnit jak podnikatel, tak nepodnikatel.

Do roku 2007 bylo možno dodatečně uplatnit zdravotní a sociální pojištění podnikatele. Od roku 2008 tyto výdaje nejsou daňově uznatelné, takže to již nelze.

K dalšímu zvýšení paušálních výdajů došlo s účinností od roku 2009. OSVČ mohly uplatnit 80% z řemeslných živností a 60% z ostatních živností a jiného podnikání. U příjmů z jiného podnikání ale v rámci úsporných opatření došlo od roku 2010 k návratu paušálu na 40%.

Od roku 2011 lze paušál 30% uplatnit také k příjmům z nájmu majetku zařazeného do obchodního majetku, což je ale považováno za příjem ze samostatné činnosti (§ 7), nikoli z nájmu (§ 9). Poté již k žádné změně procent nedošlo.

Již v roce 2013 byla možnost uplatnit výdaje paušálem u příjmů z jiného podnikání a z nájmu omezena prvními dvěma miliony příjmu. Z příjmů z jiného podnikání tedy lze dodnes uplatnit maximálně 800 tisíc Kč a u příjmů z nájmu 600 tisíc Kč. O dva roky později začalo platit toto pravidlo také u příjmů z živností, takže z příjmů z řemeslné živnosti lze uplatnit maximálně 1.600.000,- Kč a z ostatních živností 1.200.000,- Kč.

Od roku 2013 také platí, že poplatník, který uplatňuje výdaje paušálem, nesmí uplatnit daňové zvýhodnění na dítě a slevu na druhého z manželů s velmi nízkými příjmy, jestliže příjmy ze samostatné činnosti nebo z nájmu převyšují 50% základu daně.

Všechny výše uvedené změny v daňové legislativě a jejich přípravu jsem se zájmem sledoval.

Poplatník smí bez jakéhokoli omezení měnit způsob uplatňování výdajů. Není to ale tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

Jestliže poplatník přechází z paušálních výdajů na daňovou evidenci nebo podvojné účetnictví, musí podat dodatečné daňové přiznání za předchozí rok a dodatečně zdanit neuhrazené pohledávky. Nejde o zvýšení příjmů, takže k tomuto zvýšení daňového základu nelze uplatnit paušální výdaje.

Také je důležité vědět, že jestliže poplatník přechází na daňovou evidenci, nesmí uplatnit jako daňový výdaj úhradu závazku, který vznikl v roce, kdy poplatník uplatňoval výdaje procentem z příjmů. Nemá tedy smysl například spekulativně uhradit fakturu vystavenou v prosinci až v následujícím roce.

Pokud poplatník přechází z daňové evidence na paušální výdaje, postupuje výše uvedeným způsobem, ale smí dodatečně uplatnit také závazky neuhrazené ke konci předchozího roku.

Za podání dodatečného daňového přiznání nehrozí v této souvislosti žádný postih.

Pokud OSVČ vede podvojné účetnictví, je povinna jej vést minimálně pět let po sobě. Má právo uplatnit výdaje paušálem i přesto, že vede podvojné účetnictví, ale v takovém případě se daň z příjmů vypočítá na základě samostatné evidence příjmů. Pokud poplatník kvůli uplatňování výdajů paušálem s vedením účetnictví končí, musí upravit výsledek hospodaření o zůstatek rezerv, opravných položek, záloh a časového rozlišení.